REFLEXNÍ KOMPOZITNÍ IZOLACE ISOFLECT
Co říká norma
Norma ČSN EN ISO 6946 (Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočetní metody) popisuje vlastnosti stavebních vzduchových mezer různých tloušťek, avšak bez zohlednění jednotlivých tepelných procesů (vedení, proudění, sálání), které na tyto vlastnosti ovlivňují. Protože sálavou složku prostupu tepla lze přesně určit podle Stefanova-Boltzmanova zákona, v ISOFLECT INSULATION jsme to udělali. Výsledek může být překvapivý: podíl sálavého prostupu tepla v normových vzduchových stavebních mezerách o tloušťce od 5 mm do 300 mm dosahuje od 91 % do 99,7 %. Sálání je tedy suverénně dominantní a jeho vliv rychle roste s tloušťkou vzduchové mezery.
Výsledek
Pokud se podaří dosáhnout reflexní povrchy s vysokou reflexí (až 98 %) a pěnové mezivrstvy s tepelnou vodivostí na úrovni vzduchu (λ = 0,025 W/(mK)), dosáhne se nejlepší možné úrovně tepelné izolace. Při tloušťce tepelněizolační mezery 20 cm může tepelný odpor dosáhnout hodnoty 8 m²K/W. Je však třeba zdůraznit, že tepelnou izolaci v tomto případě nevytváří jen samotný pás, ale také dobře definovaná vzduchová mezera, ve které je pás umístěn.
Základem reflexních izolací je nosič (např. několik milimetrů silná bublinová nebo pěnová vrstva), který je pokryt velmi tenkou vrstvou hliníku z jedné nebo obou stran. Kombinací několika takových vrstev vzniká vícevrstvá reflexní izolace. Reflexní izolace fungují pouze v kombinaci se vzduchovými mezerami, kde díky své schopnosti odrážet a emitovat tepelné záření snižují sálavou složku při přestupu tepla až na 5 % nebo méně. Méně známým faktem je, že když reflexní povrch ohraničuje vzdušnou izolaci, například desku z pěnového polystyrenu, výrazně snižuje podíl sálavé složky – zejména v jejích okrajových vrstvách. V praxi to znamená snížení součinitele tepelné vodivosti (lambda) izolace. Při tloušťkách izolace kolem 1 cm nebo menších se hodnota lambdy může snížit až na hodnotu lambdy vzduchu, tedy z
0,040 W/(mK) na 0,025 W/(mK). Termoreflexní izolace pracují se sálavou (závislou) složkou šíření tepla ve vzduchové mezeře. Její podíl na celkovém přestupu tepla v mezeře od 5 mm výše činí podle normy od 92 % do 99,7 %. Při vhodné tloušťce mezery a vysoké termoreflexi jejích okrajů s kaskádou přestupních odporů je potlačeno sálavé šíření tepla mezi mezerami, jakož i vliv vedení a proudění.
Základní tepelné vlastnosti termoreflexní fólie
Mezi ně patří její tepelný odpor a „sálavé“ povrchové vlastnosti – reflexivita a emisivita. Obě dokážou v blízkosti reflexního povrchu podstatně omezit sálání a tím zlepšit tepelněizolační vlastnosti vzduchu i tepelných izolací.